Obecní úřad Komárov
Podvihovská 16
Opava 9-Komárov 747 70

Tel: 553 794 131
E-mail: info@komarov.cz

Úřední hodiny
Pondělí a středa 15.00 – 17.00

Vaše připomínky a náměty k webu MČ Komárov, případně informace, které byste chtěli na těchto webových stránkách zveřejnit, zasílejte na emailovou adresu: web@komarov.cz. Děkujeme.

Zajímavá prohlídka opavského hřbitova

Chcete se dozvědět něco zajímavého o historii našeho města? Pak si určitě nenechte ujít komentovanou vycházku po opavském hřbitově. Tou provedou návštěvníky v neděli 22. března od 15 hodin historičtí odborníci Zděněk Kravar ze Zemského archivu v Opavě, Ondřej Kolář z Památníku II. světové války v Hrabyni a Ivana Maloušková z katedry historie Ostravské univerzity. Akci pořádá neformální sdružení zájemců o historii Spolek historických povalečů. Sraz je u vstupu na hřbitov.

Od vydání ediktu Josefa II. z roku 1787 o zákazu pohřbívání uvnitř města a kolem farních a filiálních kostelů se hledaly nové formy urbanizačního řešení pohřebišť. Zřizování nových hřbitovů a rušení starých probíhalo v průběhu celého 19. století. Poprvé se v prostorách dnešního Městského hřbitova konal pohřeb 1. července 1891. Kde se tedy pohřbívali Opavané nejen v průběhu prakticky celého 19. století? Do roku 1796 se nacházel katolický hřbitov v okolí konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie, zejména v místech, kde nyní stojí Slezské divadlo. Po té se městský hřbitov přemístil do prostoru mezi dnešními ulicemi Hany Kvapilové a Bochenkovou, tedy do míst, na nichž dnes stojí kostel sv. Hedviky. Naopak židovský hřbitov se nacházel do roku 1522 v místech dnešní křižovatky ulic Hradecká a Rooseveltova, do roku 1880 pak na ulici Husově. Posledním místem odpočinku opavských židů pak do roku 1900 byl hřbitov na ulici Veleslavínově. V roce 1887 bylo rozhodnuto o přeložení židovského hřbitova společně se hřbitovem katolickými protestantským. Nový hřbitov tak byl rozdělen na tři části. V prostorách hřbitova najdeme i několik pomníků. Bohužel se již nedochoval Pomník padlým ve válce v roce 1866, který zde byl přemístěn právě ze hřbitova na náměstí sv. Hedviky. V zadní části hřbitova se nachází Pomník padlých z let 1914–1918z dílny významného sochaře Josefa Obetha. Nejbližší okolí tvoří desky se jmény padlých sovětských vojáků. Těch je na Městském hřbitově pochováno přes 3200. Svou část na hřbitově má také druhá strana válečného konfliktu. V levém zadním rohu hřbitova je k vidění Hřbitov německých vojáků. Uprostřed této části je pak umístěn monumentální kříž vějířovitě obklopený deskami se jmény padlých. Samostatnou kapitolou v kontextu městského hřbitova představuje jeho židovská část s vlastní smuteční síní.

Na nedělní vycházce Zděněk Kravarseznámí návštěvníky s dějinami a vývojem hřbitova v kontextu vývoje města, upozorní na jeho zvláštnosti. Ivana Maloušková upozorní návštěvníky hlavně na tyto osobnosti: německý politik a majitel cukrovaru ve Slezsku, poslanec rakouské říšské rady a poslanec slezského zemského sněmu Heinrich Janotta, slezský podnikatel Victor Gessner, slezský podnikatel, známý především jako majitel papírny v Žimrovicích Carl Weisshuhn, který v Opavě vlastnil např. firmu na výrobu železničních pražců a jehož rodina léta vlastnila síť vodních mlýnů, opavský purkmistr z přelomu 19. a 20. století, poslanec Slezského zemského sněmu a přísedící Zemského výboru Slezského Emil Rochowanský, bard slezského lidu Petr Bezruč, spisovatelka, malířka a ochránkyně zvířat Joy Adamsová či podnikatel a obchodník, spoluzakladatel prvorepublikové společnosti Breda & Weinstein Max Breda.

Ondřej Kolář seznámí veřejnost s pohřbenými příslušníky bezpečnostních sborů a armád, hlavně z období Rakouska-Uherska, (např. rakouský polní maršál Eduard von Böhm-Ermolli, zakladatel českého hasičstva Rudolf Gudrich nebo starosta Hans Kudlich). Vycházka zabere 2 – 2,5 hodiny.

Roman Konečný, pracovník vztahů k veřejnosti a šéfeditor webových stránek města

Foto: ZaOpavu.cz